Popis

Skotský teriér byl vyšlechtěn ve Skotsku pro lov lišek a jezevců. Poprvé byl vystavován v roce 1880 a před tímto datem nebyl prakticky znám, protože oblasti, kde byl chován byly od ostatního světa izolovány, jako např. Skotské ostrovy a vysočiny. Původní Skotský teriér byl vyšší a byl podoben irskému teriérovi, zejména tvarem lebky. Ve Skotsku však existuje mnoho plemen teriérů, ale pouze toto dostalo název "skotský" díky šlechtitelům G. Morreauovi a S.E. Shirleyovi, kteří se o jeho zdokonalení zasloužili.

Skotský teriér je menší, ale robustní nízkonohý teriér. Hlava je dlouhá, úzká, ale se širokou čenichovou partií. Oči má Skotský teriér mandlového tvaru, uložené hluboko pod obočím. Uši má malé, vzpřímené a špičaté, vysoko nasazené. Krk svalnatý a ušlechtilý. Tělo s hlubokým hrudníkem, rovným, krátkým a svalnatým hřbetem. Končetiny nápadně silné, ale krátké, vzniklé pravděpodobně náhodnou mutací, byly chovatelsky podchyceny, neboť umožňovaly využití při lovu lišek, jezevců a dalších zvířat žijících v úzkých podzemních norách. Skotský teriér v podobě, v jaké ho známe dnes, existuje od 80. let minulého století. Ocas je středně dlouhý, směrem ke špičce se zužující, vysoko nasazený a nesený vzhůru. Srst hrubá, drsná, drátovitá. Zbarvení: černé, pšeničné nebo žíhané. Výška v kohoutku je 25 až 28 cm. Váží v rozmezí 8 - 10 kilogramů.

Povaha

Skotský teriér je milý, čilý a odolný pes. Má mnoho energie a dostatek sil. Může žít nejen na vesnicích, ale i ve městech. Je to velmi sebevědomý, navzdory malé velikosti silný a aktivní pes, který se rád prosazuje. Skotský teriér je trochu svéhlavý, rezervovaný, od cizích lidí si udržuje odstup. Skotský teriér není pro děti nebezpečnější než jiní psi. Ale je nutné nikdy nenechávat psa s dítětem o samotě. Pokud by dítě způsobilo psovi nějaký bolestivý podnět, je tu riziko, že ho pes následně v obraně zraní. Ke zranění může dojít i při hře, když se pes příliš rozdovádí.

Péče

Skotský teriér je nezanedbatelná. Pokud chcete mít psa pěkně v pořádku, zahrnuje péče o srst pravidelné kartáčování a česání, alespoň jednou týdně, ale lépe častěji. Drápky se obrušují samy, avšak u některých jedinců může narůstat dlouhý drápek a stáčet se tak, že zraňuje tlapku. Takový dráp je třeba zkracovat. Není nutné dělat to příliš nakrátko, jde pouze o to, aby nepřerůstal do kůže tlapky. Skotský teriér je jako ostatní teriéři zvíře aktivní. Při nedostatku zábavy se může začít chovat až destruktivně, proto s ním podnikejte vycházky. Není to však pes přizpůsobený na dlouhé trasy, ale dokáže za den ujít i 20 kilometrů. Pokud psa koupeme, nepoužívejme pokud možno žádné šampony, protože ty srst vysušují.

 

Standart

SKOTSKÝ TERIÉR standart FCI (FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE)

Standard FCI č. 73 / 02.02.1998

ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie

DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 24.06.1987

VYUŽITÍ: teriér

KLASIFIKACE FCI: skupina 3 teriéři, sekce 2 nízkonozí teriéři, bez pracovní zkoušky.

CELKOVÝ VZHLED: Silně stavěný pes s velikostí vhodnou pro práci pod zemí; na krátkých nohou. Chová se ostražitě a působí dojmem velké síly a aktivity ?v malém provedení?. Hlava se zdá být v poměru k velikosti psa dlouhá. Navzdory krátkým nohám je velmi hbitý a aktivní.

CHOVÁNÍ / POVAHA: Věrný a oddaný. Důstojný, nezávislý a zdrženlivý, avšak odvážný a velmi inteligentní. Nebojácný, ale nikdy agresivní.

HLAVA: Dlouhá, avšak není v nepoměru k velikosti psa.

LEBEČNÍ ČÁST:

Lebka: Délka lebky umožňuje její náležitou šířku, avšak udržuje úzký, téměř plochý vzhled. Stop: Mírný, avšak mezi lebkou a obličejovou částí přesně před očima výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nos: Velký; z profilu se linie směřující od nosu k bradě jeví jako skloněná zpět dozadu.

Morda: Silně stavěná a celkově hluboká. Lebka a morda jsou stejně dlouhé.

Čelisti / zuby: Velké zuby s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí.

Líce: Lícní kosti nevystupují.

Oči: Mandlového tvaru, tmavě hnědé, posazené dosti daleko od sebe a hluboko pod obočím, s bystrým a inteligentním výrazem.

Uši: Elegantní, jemné, špičaté, vztyčené uši nasazené na vrcholu lebky, avšak ne příliš blízko u sebe. Velké, v místě nasazení široké uši jsou vysoce nežádoucí.

KRK: Svalnatý a středně dlouhý.

TĚLO: Hřbetní linie těla je rovná.

Hřbet: Úměrně krátký a náležitě osvalený.

Bedra: Svalnatá a hluboká.

Hrudník: Dobře klenutá žebra se zplošťují do hlubokého hrudníku a jsou uložená řádně vzad. Pevná vazba žeber a pánevních končetin.

OCAS: Středně dlouhý, dodávající psovi vzhled celkové vyváženosti. U kořene silný, směrem ke špičce se zužuje. Nasazený tak, aby byl nesený vzhůru nebo mírně prohnutý.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY: Hlava je nesená na středně dlouhém, svalnatém krku, který je dobře modelovaný a zasazený do šikmých ramen. Hrudník je dosti široký a spadá mezi přední nohy. Hruď je náležitě položená před rovnýma nohama se silnými kostmi.

Lokty: Nesmějí být vybočené, ani uložené pod tělem.

Nadprstí: Rovné.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Na velikost psa pozoruhodně silné (mocné). Velké, široké hýždě.

Stehna: Hluboká.

Kolenní klouby: Dobře zaúhlené.

Hlezna: Krátká, silná, nevybočená, ani nevbočená.

TLAPKY: Přiměřeně velké, s řádnými polštářky, prsty náležitě klenuté a sevřené. Přední tlapky jsou mírně větší než zadní.

CHŮZE / POHYB: Plynulý a volný pohyb, vpředu i vzadu přímý, celkově vyrovnaný, s posunem vycházejícím z pánevních končetin.

OSRSTĚNÍ

SRST: Přilehlá dvojí srst: krátká, hustá a měkká podsada, tvrdá, hustá a drátovitá krycí srst, která spolu s podsadou vytváří ochranu odolnou proti vlivům počasí.

BARVA: Černá, pšeničná nebo žíhaná jakéhokoli odstínu.

VELIKOST A HMOTNOST:Výška v kohoutku 25,4 ? 28 cm; hmotnost 8,6 ? 10,4 kg.

VADY: Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.

POZNÁMKA: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
TOPlist